Stanovisko k náhradnímu mateřství
I když chápeme situaci lidí, kteří touží po dítěti, ale mají cestu velmi komplikovanou, považujeme náhradní (surrogátní) mateřství za postup mimořádně rizikový pro všechny zúčastněné strany a přikláníme se k jiným variantám řešení nedobrovolné bezdětnosti.
Uzákonění náhradního mateřství je navíc právně nelogický krok. Etika stojí, podobně jako matematika, na postulátech (axiomech). Asistovaná reprodukce v ČR stojí například na postulátu, že embryo mimo tělo není člověk, proto je možné jej – kromě transferu do dělohy – i mrazit, provádět preimplantační diagnostiku, případně ničit… Dárcovství gamet v ČR stojí na postulátu, že psychosociální rodičovství je důležitější než genetické, proto je dárcovství ze zákona anonymní. Uzákoněním náhradního mateřství ale dává právní systém najevo, že genetické rodičovství má tak velkou hodnotu, že stojí za to, aby cizí žena podstupovala martyrium asistované reprodukce, rizika potratu, těhotenská rizika, rizika porodu a rizika spojená se vzdáním se dítěte a jeho předáním páru. Domníváme se, že v tomto případě je pak neudržitelné anonymní dárcovství gamet. Adam ale je pro anonymitu.
Jako prozatímní informační zdroje o problematice nabízíme následující:
Hančina reakce na článek v časopisu Respekt.
Článek o surrogátním mateřství v Praktické gynekologii 2010
Surrogátním mateřstvím, které je sjednáno mimo hranice vlastní země, se chce jako vážným problémem, zabývat Haagská konference
Informace o potížích se získáním státního občanství a uznáním rodičovství dítěte donošeného a porozeného surogátní matkou v jiné zemi než je pár, který se chce stát rodiči, najdete na tomto odkaze a také zde.