Etika

23.6.2017 AKTUÁLNÍ ZPRÁVA:

Dne 20.6.2017 jsme jako reakci na legislativní změny podali Petici za právo osamělých mužů na umělé oplodnění. K dnešku máme dva zajímavé postřehy s peticí. První je, že se lidem naše požadavky zdají šílené. Samozřejmě jsme to psali jako recesi. Ale když člověk petici čte pozorně, zjistí, že to zdaleka není taková nadsázka jak to na první přečtení vypadá. Pouze navrhujeme - s patřičnými citacemi zásadních zákonů -  aby se sešly osamělé ženy s osamělými muži a vzájemně si poskytli svá těla. Co je přirozenějšího? Navržený EU registr má sloužit jako jakási seznamka a umělé oplodnění jako technická pomůcka. Rozhodně je to jedno z těch lepších řešení situace, protože nevede k obchodu s čátmi těla a ženami, a protože k početí dítěte se nějak fyzicky hlásí mateřská a otcovská osoba, dítě nebude krmeno informacemi o zmrzlé spermii či vajíčku s evidenčním číslem xyz z mrazícího boxu abc. Takže to k těm lidem, co váhají s podpisem, neboť se jim zdají požadavky absurdní. Druhý postřeh je, že se lidi bojí to podepsat, zdá se jim, že by mohli být napadeni za politickou nekorektnost...

 

Původní, běžný text patřící na tuto stránku

Dříve se páry, které mít dítě nemohly a hledaly pomoc, asi etickými otázkami trápit nemusely. Přinesl je až vývoj nových klinických technik, umožňujících nejen početí mimo tělo, ale celou řadu dalších, téměř neuvěřitelných možností. Na jedné straně dávají naději bezdětným lidem, na druhé straně kladou naléhavé etické otázky. Hlavní okruh eticko-právních otázek je následující: 

  • morální přijatelnost vnějšího zásahu do reprodukčního procesu, především využití nejmodernějších technologií (včetně tvorby artificiálních gamet);
  • morální a právní postavení embrya (redukce, výběr, kryokonzervace, experimenty s preembryi a embryi, destrukce);zahrnutí další osoby/osob do procesu reprodukce (darováním genetického materiálu nebo surrogátním/náhradním rodičovstvím);
  • práva dítěte narozeného díky asistované reprodukci (Má vědět o způsobu početí? Má mít přístup k identifikujícím údaji o dárci gamet – a pokud ano, kdy a jak? Má mít přístup k dalším dětem narozeným díky stejnému dárci gamet? …);
  • asistovaná reprodukce mimo „přirozené“ fyziologické limity (především, ale nejen, přístup osob mimo reprodukční věk a přístup single a homosexuálních osob);
  • sociologické otázky (např. oprávněnost platby asistované reprodukce z veřejného zdravotního pojištění, dopad technologií na myšlení a chování společnosti, …).

Kulturní a náboženská různost přináší i různost odpovědí na tyto otázky. Stanoviska skupiny pro etiku odborné evropské společnosti ESHRE k některým etickým problémům najdete zde. Nějaké informace o postojích jednotlivých světových církví najdete na webu IVF Worldwide, v sekci zaměřené na religiozitu. Také se můžete podívat například do knihy „Na cestě za dítětem“, vydané Galénem v roce 2009.

Postupně vypracováváme k jednotlivým tématům své analýzy a na jejich základě formulujeme Adamova stanoviska. 

Zatím Adamem vypracované analýzy:

Analýza 2016/7 - regulace přístupu single a homosexuálních osob k ART

Analýza 2015/12 - regulace věkových limitů přístupu k ART a regulace náhradního mateřství

Analýza 2012/2 - odanonymnění dárcovství gamet

Zatím Adamem vyjádřená stanoviska:

Stanovisko k náhradnímu mateřství

Stanovisko k počtu přenášených embryí

Stanovisko k věku přístupu k ART

Stanovisko k anonymitě v dárcovství gamet

Stanovisko k doporučeným potravinovým doplňkům

Stanovisko k "social freezing"

Stanovisko k cyklům IVF placených z veřejného zdravotního pojištěníi






Naposledy upraveno 24.06.2017 13:31.