Náhradní rodinná péče

Reprodukční medicína je velmi rozvinutý a velmi úspěšný obor. Převažující části párů dokáže pomoci k porodu dítěte. Ne ale úplně všem. Navíc ne všichni jsou ochotni jít cestou léčby: pro někoho je eticky nepřijatelná, pro jiného zbytečná, protože jsou přece opuštěné děti, které čekají, až se jich ujme nějaký podobně opuštěný bezdětný rodič.

I těm, kteří jsou připraveni o porod dítěte bojovat seč síly (a peníze) stačí (všimněte si dobře, že nepíšu o biologicky vlastní dítě – jsou přece dárcovské programy) ale velmi doporučuji, aby se hned na začátku cesty začali zabývat možností nějaké dítě přijmout do adopce nebo pěstounské péče. Na tuto možnost se nezvyká snadno. A kdyby pak přece došlo k tomu, že na tuto variantu bude nutné pohlížet jako na možné východisko ze situace, nebudete v bodě nula.

Rád bych vás upozornil na několik zažitých omylů spojených s náhradní rodinnou péčí:

  1. Děcáky a kojeňáky nejsou plné právně volných, nijak nehandicapovaných dětí, modrookých miminek. Na dítě se čeká, a to i několik let. Zjistěte si včas jak to vypadá ve vašem kraji (zprostředkovatelem NRP je kraj).
  2. Má se dodržovat přirozený věkový odstup mezi rodičem a dítětem. Nečekejte, že když si žádost podáte v 50 letech, že vám dají mimino.
  3. Podání žádosti neznamená, že si pak dítě musíte odebrat. Žádost je možno odložit na pozdější dobu nebo i zrušit. S pracovníky zprostředkovávajícími náhradní rodinnou péči je možné se domluvit a vysvětlit svou životní situaci (ještě se pokoušíme o léčbu, naše žádost není akutní, ...).
  4. Nemusíte si vzít dítě, které je vám nabídnuto. Je férové přiznat, že si právě na toto dítě s nějakých důvodů netroufáte. I pro něj bude lepší počkat na rodiče, kteří se nebojí jeho handicapu (ale netroufli by si zas na dítě s jiným handicapem – který vám by naopak nevadil).  Nic to neznamená, jen prostě budete čekat o chvíli déle na další dítě. Samozřejmě nebudí důvěru, pokud budete odmítat jedno dítě za druhým....
  5. Pracovníci z oblasti náhradní rodinné péče nejsou zlí lidé, kteří vás chtějí „nachytat“, potrápit a dokázat vám, že jste zlí, neschopní darebáci, kteří budou každopádně špatnými rodiči.. Jsou to skoro vždy (ale ne úplně vždy) velmi příjemní lidé, kterým záleží na osudu opuštěných dětí a hledají pro ně prima rodiče – vás.

 Základní informace o náhradní rodinné péči (její druhy, kde se žádá, jak se žádá, co to obnáší, legislativa, ...) najdete v Průvodci náhradní rodinnou péčí, který vytvořilo a pravidelně aktualizuje Středisko náhradní péče z Prahy. Nebojte se kapitoly 5. "Hledáme nové rodiny pro děti" a kapitoly 7. "Zprostředkování osvojení a pěstounské péče". Berte zde popsané požadavky jako ideál, kterého je těžko možné dosáhnout, ale má se o to člověk snažit. (Upřímně řečeno – kdyby člověk měl být rodičem až když naplní zde popsané požadavky, Lidstvo by začalo a skončilo mnou.)

Informace o zákonech vztahujících se k náhradní rodinné péči najdete společně ve složce se zákony týkajícími se reprodukční medicíny. 

Z pilotních výsledků probíhajícího výzkumu situace v náhradní rodinné péči vyplývá, že výborná příprava na náhradní rodičovství je kontakt s těmi, kteří již rodiči jsou. Nebojte se i ve fázi, kdy jste ještě ani nepodali žádost, vyhledat pěstouny nebo osvojitele a popovídat si s nimi. Na mnoha místech mají náhradní rodiče svá pravidelná neformální setkání, mívají společné akce, i vícedenní. Prožijte s nimi několik hodin nebo dní, bude to pro vás ohromná životní zkušenost, velký krok k rozhodnutí zda „ano“ nebo „ne“. O setkáních podají informace pracovníci Krajských úřadů, orientující se na náhradní rodinnou péči nebo vám o nich řeknou zástupci různých neziskovek.

Spoustu informací a důležitých kontaktů najdete na webu Nadace Terezy Maxové.

Již zmíněné pražské Středisko náhradní rodinné péče nabízí pomoc prostřednictvím anonymní poradny, osobních setkání či nejrůznějších akcí. Nebojte se zeptat nebo se zúčastnit.

Naposledy upraveno 28.01.2011 23:19.